Richard Višňák, biologické a ekologické průzkumy
Hlavní stránka   Reference   Kontakt  

Botanický monitoring

Rostlinný pokryv současné středoevropské krajiny podléhá poměrně rychlým proměnám; to platí zejména o krajinách hustě osídlených a silně ovlivňovaných lidskou činností. Vegetace reaguje na množství vnějších vlivů, současně však podléhá autonomním změnám (sukcese, cyklický vývoj). Abychom tyto změny dokázali popsat, musíme provádět opakovaná botanická šetření na standardizovaných plochách v předem daných intervalech. Význam těchto šetření je pak dvojí: za prvé nám změny ve složení rostlinných společenstev (vegetace) mohou indikovat změnu podmínek prostředí, včetně např. změny hospodářského využití, za druhé nám vypovídají o vnitřní dynamice (stálosti či nestálosti) určitých vegetačních útvarů. Rozdíl mezi oběma přístupy spočívá v tom, že v prvním případě nám vegetace slouží zejména jako indikátor, ve druhém je předmětem studia vegetace sama, zpravidla jako objekt hodný ochrany. Oba přístupy (pohledy) se ovšem v praxi mohu doplňovat. Vegetační monitoring lze provádět řadou metod, jež se liší sofistikovaností a také pracností. Na jedné straně je to klasická, ovšem málo robustní metoda opakovaných fytocenologických snímků, na straně druhé pak podrobná dokumentace mikroplošek, někdy i spojená s měřením produkce biomasy či dalších biologických parametrů. Lze pracovat i s plochami náhodně umístěnými, jejich četnost ovšem musí odrážet heterogenitu vegetace a ekologických proměnných daného území.

Ve své práci využívám metodu opakovaných fytocenologických snímků, především z důvodu její efektivity: s vynaložením poměrně malého úsilí lze získat vcelku věrohodnou informaci o vývoji daného porostu, resp. typu vegetace ve sledovaném území. Jistou roli sehrála i skutečnost, že metodu opakovaných snímků jsem si vyzkoušel i při zpracování diplomové práce, kdy jsem sledoval více než 60 ploch ruderální vegetace v Liberci v období let 1985-1991.

Rozsáhlejší monitoring jsem zatím zajišťoval ve dvou případech. Nejprve to bylo sledování vlivů solení na vegetaci silničních krajnic a přilehlých porostů v Jizerských horách. Sledovány byly silnice kolem Bedřichova (2001-2010) a Albrechtic v Jizerských horách (2006-2010), v obou těchto dílčích územích bylo založeno kolem 40 ploch, z nichž většina byla sledována ve více než dvou termínech. Z těchto poměrně důkladných opakovaných šetření (část ploch byla kontinuálně sledována v období 8-10 let) vyplynulo zjištění, že šetrná aplikace posypových solí zpravidla nemá pozorovatelný vliv na okolní vegetaci, s výjimkou blízkého krajničního prostoru. (To ovšem nevylučuje možnost akutního poškození stromů rostoucích vedle vozovky, včetně možnosti jejich následného úhynu.)

Druhý větší monitoring jsem zahájil v roce 2008 a dosud nebyl ukončen. Je zaměřen na lokality Hrabětice a Karlov v Jizerských horách. V těchto lokalitách byly na sklonku 80. let minulého století provedeny tzv. náhradní rekultivace (jejich deklarovaným účelem byla náhrada zemědělské půdy zabrané výstavbou "zúrodněním" dosud neplodné půdy). Obě lokality byly předtím trvale zamokřeny a zčásti i zrašelinělé. Rekultivace, stejně jako v dalších podobných případech, nesplnila svůj účel, neboť se půdu nepodařilo odvodnit a následně zemědělsky využít. Namísto toho utrpěly cenné přírodní biotopy s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dnes jsou již podobné praktiky považovány za překonané a v důsledku nežádoucí a tak bylo nedávno rozhodnuto o částečné nápravě narušených hydrických poměrů. Logickým cílem monitoringu bylo zachytit změny ve složení vegetace po plánované revitalizaci a posoudit tak její efektivitu. Postupně bylo na obou lokalitách založeno po dvanácti trvalých plochách, na nichž byly zatím pořízeny tři fytocenologické zápisy s odstupem dvou let; k realizaci stavebních prací došlo po odkladech až na přelomu let 2012 a 2013. Součástí monitoringu je i orientační sledování hladiny podzemní vody v 19 hydrologických sondách. Dále byly na obou lokalitách založeny dlouhé transekty, na nichž byla zapisována v metrových rozestupech květena. Vyhodnocením transektů by měla být zpřesněna informace o vegetačních proměnách území.

Řadu trvalých snímkových ploch jsem založil v několika zvláště chráněných územích, ve většině případů se ale jedná o plochy s pouze prvním sledováním, někdy i o nově fixované plochy v přibližném místě starších, dříve nefixovaných snímků. Větší počet trvalých ploch jsem zakládal na rašeliništích Jizerských hor, abych doložil či vyvrátil předpoklad jejich postupující degradace. Víceméně opakovatelné jsou alespoň některé ze stovek fytocenologických snímků lesních společenstev, které jsem kromě zaměření GPS v rámci možností v terénu vyznačil.

Nahoru© 2014 Richard Višňák